Navigace

Obsah

Odpočinek v mateřské škole

      Nedávno ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích vyvstala zneklidňující otázka: mají děti v mateřských školách povinnost po obědě spát?

      Hned jsme s uspokojením konstatovali, že v mateřské škole Králec je to ideálně vyřešeno: režim odpoledního odpočinku je stanoven tak, aby měly děti s vyšší potřebou spánku a odpočinku možnost v klidu usínat a děti s menší potřebou klidu nemusí ležet či spát celou dobu a mohou podle svých potřeb vstát z lehátka dříve a věnovat se klidným nespacím aktivitám.

       Po obědě děti odcházejí postupně z jídelny na WC a do koupelny k hygienickým povinnostem a pak stejně postupně přecházejí do ložnice, aby se uložily k odpočinku. Každé má své označené lehátko se svým ložním a po převlečení do pyžamka se klidně uloží a čekají na loudálky. Až všechny děti klidně leží, můžeme číst pohádku (což děláme nejraději a nejčastěji) a nebo pustit pohádkové příběhy z CD. Po poslechu zavládne v ložnici klid a to je chvíle pro ty děti, které potřebují usínat. Ostatní děti v té době minimálně půl hodiny musí respektovat klid v ložnici a je po nich požadován odpočinek – ne však spánek. K tomu nikdo děti nenutí.

        Přibližně kolem jedné hodiny už nejnáročnější děti spí a ty ostatní mohou postupně a samozřejmě tiše a v klidu vstávat, převléknout se do běžného prádla a pak se věnovat tichým činnostem. Naší výhodou je velká předělovací stěna v ložnici, která opticky dělí spáče od aktivních dětí a za ní jsou tři stolky, u nichž děti mohou dělat v postatě cokoliv – ale tiše. Podmínkou je šepot a pomalé pohyby a velkou výhodou nový koberec.

         Máme k dispozici velkou nástěnnou mapu ČR, světa a také obrázek Dolních Studének, společenské hry, kreslení, prohlížení knížek, stříhání a lepení, skládání mozaiky a hlavolamy. Mimo jiné také mohou děti „studovat“ naprosto ojedinělou sbírku minerálů a srovnávat kamínky z různých koutů světa. Přátelé nám je vozí ze svých cest po světě a děti tak mohou sahat třeba na písek od pyramid v Gíze, na kámen z Helsinek i na zajímavě barevné mušle z Vietnamu a podobně. Většinou však děti rády plní drobné úkoly v rámci přípravy předškoláků do školy – pracují na pracovních listech individuálně i v menších skupinkách. Jedinou podmínkou je ticho, aby se děti na lehátkách nevzbudily dříve a mohly se v rámci možností dostatečně vyspat. Jsou to ideální podmínky pro výchovu k toleranci a ke schopnosti spolupracovat v náročnějších podmínkách a ovládat své emoce a hlasitost projevu. Navíc ty menší děti v té chvíli neruší ty starší, které se soustředí a také na to potřebují klidnější podmínky - což není ve třídě při hrách dostatečně reálné.

          Na oplátku pak mají jednodušší vstávání a mohou třeba odkrývat žaluzie a podle vlastního výběru se věnovat menším dětem, což také dělají jen dobrovolně. Požadujeme jen, aby si dobře ustlaly a pečlivě poskládaly pyžamko.

          Takže na závěr je jasné, že odpolední klid je v MŠ Králec dodržován a to s přihlédnutím k individuálním schopnostem a potřebám dětí a nikdo není k ničemu nucen a nikomu není nic odepíráno. Jediným problémem zůstává neochota dětí  se na spánek připravit a respektovat klid v ložnici: to pak poznáme, komu z dětí doma prochází několikeré procházky na toaletu, zvýšená potřeba smrkat, pít a kdo není ochotný to vydržet, aby ostatní mohli v klidu usnout. I přes připomínání učitelek to děti „zkouší,“ protože na lehátku prostě neumí vydržet a chce se projít …. Ale naštěstí to trvá jen pár týdnů a děti pochopí, že ve školce je to jinak než doma, a přestanou rušit a hledat záminku. A to je také účel předškolní výchovy – pochopit rozdílnost prostředí a jiné podmínky ke svému jednání – prostě doma je doma ve školce a později ve škole je to jinak!

                                                                                                        J. Lokajíčková z MŠ Králec